Vonná tyčinka je ve své podstatě jakési kadidlo. Vonné tyčinky nachází uplatnění při různých rituálech. Zapalují se například před asijskými náboženskými obrazy, soškami Buddhy, svatyněmi a modlami. Vonné tyčinky mají nenahraditelnou roli v náboženství v nejrůznějších zemích – v Číně, Indii, Vietnamu, Thajsku, Bangladéši, Tchajwanu, Barmě, Jižní Koreji, Kambodže, Japonsku a na Filipínách. V tuzemsku se vonné tyčinky používají především k provonění místností a prostoru.

Vonné tyčinky se vyrábí z rozmanitého materiálu, přičemž výrobci nabízí pestrou škálu tvarů, velikostí, barev a vůní. Právě vůně je rozhodujícím faktorem při výběru konkrétních vonných tyčinek. Celosvětově proslulé jsou vonné tyčinky Nag Champa, která se vyznačují jemným aromatem santalového dřeva.

V Tibetu jsou proslulé vonné provázky, které jsou známé také pod názvem dhupaya. Představují unikátní druh vonné tyčinky, přičemž prášek z bylin se zabaluje do rýžového papíru. Následně je tento obal zamotaný do spirály. 

Akupunktura je léčebná metoda, která pochází původem z Číny. Je to opravdu stará léčebná metoda, nejstarší nalezené důkazy o používání akupunktury jsou staré až 7000 let, a tak je považována za úplně první léčbu na světě. Léčba akupunkturou probíhá tak, že se do určitých bodů na těle - ty jsou nazývány akupunkturní body - zabodávají velmi tenké jehličky. Tyto body na těle nejsou zvoleny náhodně, každý úsek na těle má podle čínské medicíny svou dráhu energie, kterými proudí životní energie a jsou spojeny s jednotlivými orgány. Vědecky se sice nic neprokázalo, ale akupunktura má bezpochyby miliony spokojených pacientů nejen ve světě, ale i u nás, třeba i ve Zlíně.

Dolarovka je vlastně ničím jiným, než klasická peněženka na bankovky. K uchycení peněz v dolarovkách slouží pružina, nebo kovová spona. Obvykle v ní bývá i prostor pro uschování bankovních karet. Jinak jsou dolarovky také americké platidla - bankovky. Jedná se o zdrobnělinu měny dolar. Ta bývá označována za nejvíce padělatelnou bankovku ze všech. Název dolar historicky pochází až z jáchymovského tolaru. V Jáchymově (německy Joachimsthal) se razily stříbrné mince o váze jedné unce, kterým se lidově řikalo Joachimsthalers (Jáchymovské tolary) a později jen thalers (tolary). Dalším komolením vzniklo slovo dolar.[5] Americký dolar se běžně označuje symbolem písmene S přeškrtnutého jednou či dvěma svislými čarami.

Etue je v překladu jakési pouzdro, či schránka. Jeho úkolem je chránit cennosti, jako jsou mince, šperky, brýle atd. Etue chrání i vzácné propisky, nebo manikúry. Názvem etue můžeme pojmenovat také obyčejný penál do školy. Jeho povrch je většinou z plastu, v lepším případě s kůže. Etue je vevnitř vystlané měkkými kvalitními materiály jakou jsou hedvábí, semiš či samet. Lidé si potrpí na etue z velmi kvalitního materiálu, protože je to znak kvality a nechávají si je vyrábět na zakázku od soukromých firem. V Česku například od známé firmy Brašnářství Tlustý.

Kvadrokoptéra je helikoptéra se čtyřmi rotory, která dokáže setrvat nehybně ve vzduchu, a je tak velmi snadné ji ovládat. "Dron", "multirotor" nebo česky také "čtyřtulka". To vše jsou názvy pro malý bezpilotní vrtulník vybavený pokročilou stabilizační elektronikou. Řídící jednotka v modelu ovládá samostatně každý z motorů s vrtulí, díky čemuž je model mimořádně stabilní a snadno ovladatelný. Kvadrokoptéry dokáží létat velmi rychle a obratně a vynikají svými manévrovacími schopnostmi. Umí nehybně setrvat ve vzduchu, vyletět libovolným směrem, proletět malým otvorem nebo dosednout na šikmé ploše. Dnešní malé elektrické kvadrokoptéry snadno vystoupají do výšky až půl kilometru, často unesou i několik stovek gramů zátěže a ve vzduchu se zpravidla udrží zhruba deset až dvacet minut.

Autodráha je modulární stavebnice, jakýsi simulátor autodromu. Je to poměrně oblíbená hračka mezi dětmi, které si tak mohou (v řadě případů) stavět vlastní trasy pro autíčka. Přitahuje však ale také i řadu dospělých. Některé autodráhy umožňují trasy větvit, či různě křížit. Jiné autodráhy zase bývají také i poháněné elektricky; k větší radosti dětí, které tak mohou mezi sebou závodit. Na spodní části každého autíčka je zařízení, které ho připojuje k drážce umístěné v modelovém okruhu. Takové autodráhy se objevují často v obchodních domech či centrech pro pobavení dětí, když jejich rodiče nakupují.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Autodr%C3%A1ha